ŠPINDLERŮV MLÝN – PERLA KRKONOŠ
| V LÉTĚ NABÍZÍ 180 km turistických cest naučné stezky lanové dráhy výlety s průvodci 10 tenisových kurtů letní bobová dráha summertubing jogging, rybaření, mini-golf cykloturistické trasy půjčovny kol jezdecká škola paragliding půjčovna loděk kočáry s koňským spřežením autokarové zájezdy promenádní koncerty, výstavy dětská hřiště lanový park aqupark bazény a wellness | V ZIMĚ NABÍZÍ lanové dráhy a 20 vleků lyžařské školy dětské lyžařské školičky 25 km sjezdových tratí 70 km běžeckých tratí 130 km hřebenových cest ski-alpinning zimní pěší turistika opravny a půjčovny lyží snowtubing snowpark pro snowboardisty 4 km sáňkařské dráhy saně tažené koňmi bruslení bazény a wellness aquapark půjčovna sněžných skútrů halové tenisové kurty |
Centrum Špindlerova Mlýna leží na soutoku řeky Labe s Dolským potokem. Město je chráněné ze všech stran horskými pásmy: Kozími hřbety, Pláněmi, Krkonošem a vrchem Medvědín.
Krkonoše se svými hlubokými lesy tvořily součást Království českého. Od neolitu byly osídleny slovanskými kmeny. Již v r.1241 bylo benediktýny založeno vrchlabské proboštství. Přes hřebeny vedly dvě významné obchodní stezky. Objevení rud a drahých kamenů v 16. stol. přilákalo mnoho cizinců – vznikla i legenda o Krakonošovi. Dolování sem přivedlo i důlního odborníka Kryštofa z Gendorfu, podporovaného Habsburky, který ovládl celé území Krkonoš. Namísto staré tvrze si ve Vrchlabí r. 1548 postavil známý zámek se čtyřmi rohovými věžičkami. Pro doly začal kácet lesy, nakonec dřevem zásoboval i kutnohorské doly. S dolováním se rozšířilo i sklářství – dodnes jsou světoznámé sklárny v Harrachově. S úpadkem dolování se na vykácených holinách vyvíjelo budní hospodářství, vznikla Luční bouda, Martinovka a Brádlerovy boudy. Po třicetileté válce zde vládl Albrecht z Valdštejna, po jeho zavraždění Morzinové. Vrcholným aktem protireformace bylo postavení a vysvěcení kaple Sv. Vavřince na Sněžce r. 1681 a vysvěcení Labského pramene r. 1684. Upravily se hranice se Slezskem, západní část ovládl český hrabě Harrach.
Počátkem 18. století byly snahy o vzkříšení dolů. Ve Sv. Petru pracovalo až na 50 horníků, kteří se scházeli u mlynáře Špindlera. Prosadila se stavba kostelíka Sv. Petra – ochránce kovkopů a hutníků – r. 1793 byl vysvěcen, a bylo založeno město Špindlerův Mlýn. Sám mlýn pro obtížnost dopravy později zanikl a také doly ukončily svou činnost. Lidé se začali stěhovat do hor, přibyly boudy Špindlerovy, Petrovka, Davidova, Pudlova, staré Erlebachovy, Rennerovy a další se přestavovaly na celoroční obývání a začalo se tkalcovat. Po zrušení nevolnictví se z obyvatel stali nájemci a pastýři, pěstovali dobytek a kozy. Když se systematicky začaly obnovovat lesy, dostalo budní hospodářství přísná pravidla. Nová módní vlna návratu k přírodě (J.J.Rousseau) přivedla do hor první návštěvníky, zprvu bohatou vrstvu, později i širší veřejnost. Z bud se pomalu stávala hostinská zařízení, s lesy se rozšířila i myslivost.
Známé se staly zimní jízdy na saních rohačkách zprvu od Slezského sedla do Kowar, později i do Špindlerova Mlýna. Harrachův nápad vybavit hajné ski z Norska dal základ lyžování v Krkonoších. Nakonec se domorodci se ctí ujali i jejich výroby, jesenový perkýnka se stala součástí života horalů. Zakládaly se sportovní spolky, pořádaly se závody. Nejznámější s tragickým koncem pro závodníka B.Hanče a přítele Vrbatu se odehrál v březnu r. 1913. Mohyla na památku odvahy a přátelství stojí poblíž místa tragédie na Krkonoši u Vrbatovy boudy. Budní hospodářství zanikalo a boudy začaly sloužit turistice. Proti povodním na Labi byla r. 1914 dostavěna údolní přehrada u Špindlerova Mlýna. Vznikem Československa po I. světové válce se německá buržoasie chtěla separovat, ale pohraničí bylo obsazeno československou armádou, lesy většinou zestátněny a Klub českých turistů prosazoval do Krkonoš český živel. S hrozbou nacismu se začaly budovat na hraničním hřebeni pevnůstky pro obranu, z toho důvodu byla vybudována r. 1936 vysokohorská silnice: Hrabačov u Jilemnice – Krkonoš u Vrbatovy boudy (1400 m n.m.), která v létě slouží kyvadlové dopravě dodnes. Dnes slouží všem návštěvníkům ubytovací zařízení po celých Krkonoších.
V létě Vás zvou na výlety tichá údolí i krásné pohledy z hřebenů od Pomezních bud až k Harrachovu a na západě z hraniční česko-polské cesty. Krkonoše jsou protkány značenými turistickými cestami vhodnými pro všechny věkové kategorie. Na některé vrcholy jezdí sedačkové lanovky, umožňující pohled na hory i méně zdatným turistům. Nejoblíbenější jsou výlety k prameni řeky Labe, která ústí v německém Hamburgu, ale i na nejvyšší horu České republiky – Na Sněžku (1602 m n.m.). Špindlerův Mlýn nabízí kromě restaurací a vináren a barů i taneční večery a diskotéky, hotelové bazény, tenisové kurty, fit centrum, sauny, kuželky, squash, střelbu, ale i loďky na přehradě, rybaření. Jsou zde rozsáhlá parkoviště, taxi, koňská spřežení, půjčovny kol.
Zimní sezóna ve Špindlerově Mlýně trvá většinou od prosince do dubna. Špindlerův Mlýn má své specifické klima. Sjezdovky jsou denně upravované, a ve Sv. Petru i na Medvědíně uměle zasněžované, vhodné pro pokročilé, začátečníky i děti. Lyžařské školy poskytují výuku, půjčovny a prodejny nabízí celé sportovní vybavení. Pořádají se zde mezinárodní závody. Svůj snowpark zde mají snowboardisté. Spojení mezi skistadiony Sv. Petrem a Medvědínem zajišťují skibusy. Okolí Špindlerova Mlýna nabízí terény pro zimní turistiku a běh na lyžích bez rozdílu věku a umu. Kromě značených cest jsou upravované běžecké stopy různých kilometráží. V provozu jsou sedačkové lanovky a lyžařské vleky. I v zimě si mohou návštěvníci zaplavat v hotelových bazénech, zahrát tenis v halách, využít možnosti hotelových kuželen a bowlingu, squashe, stolního tenisu i biliáru. Kromě disko se pořádají koncerty, taneční večery, filmová přestavení. K dispozici jsou taxi a saně s koňmi. Autobus ke Špindlerově boudě u polských hranic (1200 m n.m) zajišťuje dopravu denně. Ve městě je možno nakoupit běžné spotřební zboží.
zdroj: http://www.krkonose-net.cz/spindleruv_mlyn/index_cz.htm
